Seznámení po internetu
Stále čekáte na tohoto pravého nebo pravou? Zkuste vzít věci do vlastních rukou. Hned teď a tady. On-line! Stačí připojení k
internetu nebo mobilní telefon, najít tu správnou adresu, kliknout – a před vámi defiluje celá armáda nezadaných i zadaných,
vysokých i malých, chytrých i hloupých… Už nemusíte vyhlížet. Teď budete řešit jiný problém. Vybrat si dobře je totiž také
umění.
„Přítele jsem si našla na internetu,“ bez rozpaků přiznává osmadvacetiletá Markéta. „Skončila jsem jeden vztah a začal mi
chybět někdo blízký. Jsem hodně pracovně vytížená, a tak jsem neměla zrovna moc příležitostí někoho potkat. Pak jsme si
jednou s kamarádkami udělaly dámskou jízdu a přišla řeč na seznamky přes internet. Na stole přistál počítač a celý večer jsme
se přehrabovaly v nabídkách a fotkách kluků, kteří taky nechtějí být sami. Ten večer to byla spíš legrace, ale pak jsem se na
seznamku vrátila sama a začala skutečně vybírat. Tentokrát s rozvahou. Zalíbilo se mi několik kluků, napsala jsem jim a s jedním
z nich to vyšlo. Už jsme spolu třetí rok.“
Seznamka na internetu je moderní variantou klasických novinových inzerátů ,za účelem seznámení‘. Ten první se v českých
zemích objevil už přibližně před dvěma sty lety. Tehdy šlo o průkopnický čin, skutečný boom seznamovacích inzerátů nastal až
za první republiky. Od té doby mají snad všechny noviny a většina časopisů v řádkové inzerci rubriku Seznámení.
Aby bylo jasno, seznámení po internetu je v první řadě zábava. Pro ty zvláště opatrné dodám, že při ní nic, fakt NIC neriskujete:
ani pohlavní nemoc, ani ostudu z odmítnutí. A navíc je to jednoduché. Hezky si sednete do křesla, uvaříte si kávu, dáte nohy na
stůl a kliknete myší. V seznamování on-line se brzy zorientujete – stačí pár e-mailů, abyste si ověřili, zda člověk na druhém ,
konci drátu‘ dochodil jen základní školu, nebo jestli je inteligentní a má smysl pro humor. Kontakt přes počítač je na jedné
straně sice trochu neosobní, díky tomu však zaručeně odbourá rozpaky nesmělých. V téhle komunikaci není žádné tabu. Existují
seznamky rozdělené podle věku, bydliště, dokonce i náboženské víry, sexuální orientace nebo tělesného postižení.
Člověk při dopisování přes internet přichází o možnost využít smysly, které jindy do zkoumání druhých automaticky a nevědomky
zapojuje. I z podání ruky si tvoříte o lidech představu. Vyloučen je pochopitelně i čich, který jindy podvědomě také zapojujeme
do hodnocení. Prostě s internetem odpadá přirozená chemie, není to zcela jistě láska na první pohled.
Nevyšlo to, nevzdávám se
Skutečné rande ve skutečném světě, a nikoli jen na monitoru jsem si dal se zlomkem dívek a žen, se kterými jsem se předtím
virtuálně poznal. Bylo skutečně zajímavé porovnávat své představy s realitou. Někdy jsme začali potřesením rukou ‚à la leklá ryba
‘, jindy jsem nemohl přehlédnout okousané nehty, nedbalé oblečení nebo podivný hlas. Anebo jsem hodiny poslouchal věty
začínající na ,já‘. Prakticky bez výjimky jsem ale se všemi dívkami strávil hezké večery. Některé z nich vyzněly do ztracena a
končily osvědčeným: „Hele, někdy si třeba ještě zavoláme…,“ jiné měly pokračování. S několika dívkami a ženami z internetové
seznamky jsem se pobavil, prožil jsem i několik hezkých románků. A jen jeden vážný vztah. Byl krásný, milý a krátký.
Takže žádný výsledek? Neviděl bych to tak tragicky. Přinejmenším mi zůstalo několik kamarádek, s nimiž se dál vídáme osobně
nebo alespoň prostřednictvím počítačů. Je zajímavé, že i ony většinou říkají, že zatím nebyly při virtuálním seznamování
úspěšné. „Nechápu proč, ale ještě ani jednou to nevyšlo tak, jak bych si přála. Občas jsem skutečně jen zírala. Jednou třeba na
rande přišel kluk v teplákové soupravě, ověšený zlatými řetězy, a celou dobu mi vyprávěl o svém autě. To jsem si opravdu přála
co nejdřív zmizet. Jindy se zase z normálních kluků vyklubali různí podivíni nebo ženáči, co sháněli rozptýlení. Zamilovala jsem
se jen párkrát, ale buď on nechtěl, anebo to nemělo dlouhé trvání. Ale vzdávat to nebudu, protože mě to vlastně taky docela
baví,“ říká pětadvacetiletá právnička Lucie.
Opatrnosti nezbývá
Zatím se seznamujeme skoro stejně jako naši rodiče a prarodiče. Dva roky starý průzkumpro Lidové noviny udává, že Češi
nejčastěji objeví partnera na taneční zábavě či diskotéce. Celá čtvrtina dotázaných mladých lidí do třiceti se zamilovala právě
tam. Šestnáct procent se seznámilo ve škole nebo v zaměstnání a dvanáct procent partnera potkalo díky známým. Internet zatím
pokulhává. K tomu, že surfuje a při tom hledá vztah, se zatím přiznal každý třicátý oslovený Čech. Zájem však roste.
Chcete-li si zahrát s osudem, určitě to zkuste. Je to docela zábava, i když opatrnost je taky na místě. Nereagujte na inzeráty
požadující erotické fotografie nebo smyslné scénáře. Doporučuji vybírat inzeráty s portréty, dokážou už předem leccos prozradit.
Až si vyberete, můžete si pár týdnů dopisovat. Určitě to bude hezká hra. Máte-li ,vážnější úmysly‘, radím první rande neoddalovat
– ať si nepřipravíte zbytečné zklamání. Stačí třeba jen letmé setkání, na jedno kafe, na první stisk ruky, a budete mít jasno. Buď
prchnete, nebo naopak. První schůzku si zásadně sjednávejte do kavárny, bistra či knihovny, prostě na veřejné místo. Je to nejen
bezpečnější – navíc se tak dá lépe vycouvat. Z cizího obýváku se utíká hůř.
internetu nebo mobilní telefon, najít tu správnou adresu, kliknout – a před vámi defiluje celá armáda nezadaných i zadaných,
vysokých i malých, chytrých i hloupých… Už nemusíte vyhlížet. Teď budete řešit jiný problém. Vybrat si dobře je totiž také
umění.
„Přítele jsem si našla na internetu,“ bez rozpaků přiznává osmadvacetiletá Markéta. „Skončila jsem jeden vztah a začal mi
chybět někdo blízký. Jsem hodně pracovně vytížená, a tak jsem neměla zrovna moc příležitostí někoho potkat. Pak jsme si
jednou s kamarádkami udělaly dámskou jízdu a přišla řeč na seznamky přes internet. Na stole přistál počítač a celý večer jsme
se přehrabovaly v nabídkách a fotkách kluků, kteří taky nechtějí být sami. Ten večer to byla spíš legrace, ale pak jsem se na
seznamku vrátila sama a začala skutečně vybírat. Tentokrát s rozvahou. Zalíbilo se mi několik kluků, napsala jsem jim a s jedním
z nich to vyšlo. Už jsme spolu třetí rok.“
Seznamka na internetu je moderní variantou klasických novinových inzerátů ,za účelem seznámení‘. Ten první se v českých
zemích objevil už přibližně před dvěma sty lety. Tehdy šlo o průkopnický čin, skutečný boom seznamovacích inzerátů nastal až
za první republiky. Od té doby mají snad všechny noviny a většina časopisů v řádkové inzerci rubriku Seznámení.
Aby bylo jasno, seznámení po internetu je v první řadě zábava. Pro ty zvláště opatrné dodám, že při ní nic, fakt NIC neriskujete:
ani pohlavní nemoc, ani ostudu z odmítnutí. A navíc je to jednoduché. Hezky si sednete do křesla, uvaříte si kávu, dáte nohy na
stůl a kliknete myší. V seznamování on-line se brzy zorientujete – stačí pár e-mailů, abyste si ověřili, zda člověk na druhém ,
konci drátu‘ dochodil jen základní školu, nebo jestli je inteligentní a má smysl pro humor. Kontakt přes počítač je na jedné
straně sice trochu neosobní, díky tomu však zaručeně odbourá rozpaky nesmělých. V téhle komunikaci není žádné tabu. Existují
seznamky rozdělené podle věku, bydliště, dokonce i náboženské víry, sexuální orientace nebo tělesného postižení.
Člověk při dopisování přes internet přichází o možnost využít smysly, které jindy do zkoumání druhých automaticky a nevědomky
zapojuje. I z podání ruky si tvoříte o lidech představu. Vyloučen je pochopitelně i čich, který jindy podvědomě také zapojujeme
do hodnocení. Prostě s internetem odpadá přirozená chemie, není to zcela jistě láska na první pohled.
Nevyšlo to, nevzdávám se
Skutečné rande ve skutečném světě, a nikoli jen na monitoru jsem si dal se zlomkem dívek a žen, se kterými jsem se předtím
virtuálně poznal. Bylo skutečně zajímavé porovnávat své představy s realitou. Někdy jsme začali potřesením rukou ‚à la leklá ryba
‘, jindy jsem nemohl přehlédnout okousané nehty, nedbalé oblečení nebo podivný hlas. Anebo jsem hodiny poslouchal věty
začínající na ,já‘. Prakticky bez výjimky jsem ale se všemi dívkami strávil hezké večery. Některé z nich vyzněly do ztracena a
končily osvědčeným: „Hele, někdy si třeba ještě zavoláme…,“ jiné měly pokračování. S několika dívkami a ženami z internetové
seznamky jsem se pobavil, prožil jsem i několik hezkých románků. A jen jeden vážný vztah. Byl krásný, milý a krátký.
Takže žádný výsledek? Neviděl bych to tak tragicky. Přinejmenším mi zůstalo několik kamarádek, s nimiž se dál vídáme osobně
nebo alespoň prostřednictvím počítačů. Je zajímavé, že i ony většinou říkají, že zatím nebyly při virtuálním seznamování
úspěšné. „Nechápu proč, ale ještě ani jednou to nevyšlo tak, jak bych si přála. Občas jsem skutečně jen zírala. Jednou třeba na
rande přišel kluk v teplákové soupravě, ověšený zlatými řetězy, a celou dobu mi vyprávěl o svém autě. To jsem si opravdu přála
co nejdřív zmizet. Jindy se zase z normálních kluků vyklubali různí podivíni nebo ženáči, co sháněli rozptýlení. Zamilovala jsem
se jen párkrát, ale buď on nechtěl, anebo to nemělo dlouhé trvání. Ale vzdávat to nebudu, protože mě to vlastně taky docela
baví,“ říká pětadvacetiletá právnička Lucie.
Opatrnosti nezbývá
Zatím se seznamujeme skoro stejně jako naši rodiče a prarodiče. Dva roky starý průzkumpro Lidové noviny udává, že Češi
nejčastěji objeví partnera na taneční zábavě či diskotéce. Celá čtvrtina dotázaných mladých lidí do třiceti se zamilovala právě
tam. Šestnáct procent se seznámilo ve škole nebo v zaměstnání a dvanáct procent partnera potkalo díky známým. Internet zatím
pokulhává. K tomu, že surfuje a při tom hledá vztah, se zatím přiznal každý třicátý oslovený Čech. Zájem však roste.
Chcete-li si zahrát s osudem, určitě to zkuste. Je to docela zábava, i když opatrnost je taky na místě. Nereagujte na inzeráty
požadující erotické fotografie nebo smyslné scénáře. Doporučuji vybírat inzeráty s portréty, dokážou už předem leccos prozradit.
Až si vyberete, můžete si pár týdnů dopisovat. Určitě to bude hezká hra. Máte-li ,vážnější úmysly‘, radím první rande neoddalovat
– ať si nepřipravíte zbytečné zklamání. Stačí třeba jen letmé setkání, na jedno kafe, na první stisk ruky, a budete mít jasno. Buď
prchnete, nebo naopak. První schůzku si zásadně sjednávejte do kavárny, bistra či knihovny, prostě na veřejné místo. Je to nejen
bezpečnější – navíc se tak dá lépe vycouvat. Z cizího obýváku se utíká hůř.
